Kuře na paprice

26. srpna 2015 v 13:06 | Rylandia |  Výpisky
Tak jsem dneska vařila kuře. Samozřejmě nechci, aby se tady z toho Nnáměstí stala kuchyně Ládi Hrušky, ale vzhledem k mým vařícím schopnostem teenagera to byl vskutku pozornostihodný zážitek - tak silný, že by se o něm dal natočit dvouhodinový dokumentární film.

Moje máma mně samozřejmě asi třikrát zopakovala celý postup, který doplňovala frázemi jako ,,To je děsně jednoduché" a ,,Na tom nic nepokazíš!", ale mně se z toho točila hlava a jen jsem doufala, že se ten postup v té mé hlavě při tom kolotoči usadil ve správném pořadí.

Nejprve jsem musela do obchodu, kde měli zavřeno, tak jsem musela ještě do jednoho, kde mi dali "Hluboce mražená kuřecí prsa". Já nevím, ale jak je tam to slovo "hluboce", tak mi to zní děsně poeticky a tajuplně... I když na kuřeti toho moc tajuplnýho není.

Zatímco se kuře hezky rozmražovalo v mikrovlnce, já si říkala, že to přece nebude tak složité, když hned na začátek stačí hypnotizovat mikrovlnku. Je to dost podobné aktivitě, která mi jde skvěle - totiž čumění na telinu. Navíc sledovat, jak se maso točí dokola v troubě je mnohem zajímavější než některé pořady. A tak jsem se cítila jako profesionální kuchařka.

Maso bylo rozmražené - a tudíž velice, velice nebezpečné. Máma říkala, že se z toho daj chytit ošklivý nemoci, takže se s tím musí zacházet mega opatrně. Takže jsem maso přenášela, jako by bylo radioaktivní a nebo jako by to byla jeho výsost císař. Bohužel jsem následně rozkrájela jeho výsost císaře na malé růžové, slizké kousíčky a kousek toho, co vypadalo jako míň dobrý kuře jsem věnovala svýmu kotěti, totiž Mikeši Frederikovi. Tomu bylo úplně jedno, že je to maso životu nebezpečné, že z toho může chytit salmonelu (to je asi z angličtiny - salmon = losos, takže česky lososina), sežral to a chtěl ještě.

Následně jsem maso strčila do hrnce, kam jsem nalila olej a trochu to celý posolila. To jsem ještě neměla tušení, jaká s tím hrncem bude potíž. On měl totiž hrnec velice špatný den a tak, jakmile jsem mu trochu zatopila, začal hrozně naštvaně syčet. Nepomohlo mu, ani když jsem ho hladila po uších, prostě byl naštvanej a chudák císařpán kuře z toho celej zbělel. Fakt. Nejdřív byl hezky zdravě růžovej a najednou SYK! a je z něho běloch. Doufám, že některý kuřata třeba zčernaj, páč by to jinak bylo děsně rasistický.

Jelikož bylo maso bílý, nasypala jsem tam nekřesťanské množství papriky, aby zčervenalo, ale císařpánu to asi moc nepomohlo. Vypadal, jako by měl neštovice. A hrnec furt syčel a skučel a otravoval, tak já že ho schladím - nalila jsem do něj litr vody a ejhle! Najednou byl vklidu. Do dalšího kroku, na který jsem si vzpoměla se mi ale vůbec nechtělo. Měla jsem maso udusit. Nejdřív zbělá, pak se topí, a teď se má ještě dusit. Je to velice morbidní, ani bych se nedivila, kdyby za chvíli zazvonila na dvéře slepičí sociálka. Nicméně se slzami v očích jsem nakonec drastický čin provedla.

Chudák kuře se dusil asi půl hodiny. Mezi tím jsem se jala krájet knedlík, včetně toho, co se mi udělal v krku z úzkosti nad chudákem císařem kuřetem. Knedlíkův osud je mnohem pohodlnější - to ho jen naskládáte do hrnce, kterej se změní na pár minut v saunu a knedlík z toho celej vyměkne. Do kuřete jsem pak vylila smetanu, kterou dávají do stejnýho kelímku jako jogurty a začala ta nejvíc nejobtížnější část - a to zahušťování jíškou. Jíška jsou takový bílý granule, vypadá to trochu jako sušený mlíko a je to asi tajná přísada všech omáček - to totiž nejdřív máte vodu plnou masa, a jak přidáte jíšku, čáry máry, ono to najednou zhoustne a je z toho omáčka. Hustý!!! Jenomže vtip je v tom, že se tý jíšky musí dát dobrý množství, jinak to budě buď moc řídký, nebo moc hustý. Mně se to celkem povedlo.

Jídlo jsem naservírovala svým třem bratrům, včetně jejich kamaráda, co s něma tady paří Counter strike. Mně se to nakonec ani moc jíst nechtělo, koneckonců je to císařpán radioaktivní kuře...

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 flovers-king flovers-king | Web | 27. srpna 2015 v 21:45 | Reagovat

Mňam, kuře na paprice! :-D

2 T. T. | Web | 28. srpna 2015 v 21:22 | Reagovat

Jezis ty umis tak vtipně psát:))) fakt radost číst. hlavně lososina.))

3 Jana Jana | E-mail | Web | 28. srpna 2015 v 23:38 | Reagovat

Ty jsi koumák! :D Smála jsem se od začátku do konce, ty hlášky! Pecka!

4 Aredhel Aredhel | Web | 30. října 2015 v 20:51 | Reagovat

Ty řeči, že je to strašně lehké a nemůžu nic zkazit, znám až moc dobře. Jsou to lži. ;-) Já když mám něco vařit musím se vyptat absolutně na všechno, i na to jaký mám použít nůž a na jak velké kusy mám co krájet, jinak mám pocit, že to dělám blbě.:-)
Chudák kuře, začalo mi ho být skoro líto.
Tvoji bratři a jejich kamarád paří všichni dohromady Counter strike? zajímavé věci se tu člověk dozví... ;-)

5 Lily Lily | 15. prosince 2015 v 12:04 | Reagovat

Bože to je dokonalý článek :-D Píšeš fakticky úžasně, tlemila jsem se tady celou dobu až na mě ségry koukaly malilinko vyděšeně (ne že by to bylo něco neobvyklého...).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama