Kterak jsem se vsadila

11. března 2016 v 18:50 | Rylandia |  Téma týdne
Existují sázky dobré a špatné. Dobrá sázka je zpravidla taková, kde máte jisté, že vyhrajete. Například když se vsadíte s beznohým kamarádem, že vyskočíte výš jak on.

Existují sázkaři dobří a špatní. Ti dobří si sází jen na smysluplné věci, například na to, že nenaučí slimáka jezdit na kole a u toho zpívat státní hymnu. Ti špatní jsou takoví lidé, kterým když řeknete "o dvacet že neoblízneš chodník", tak chodník oblíznou a to aj když ví, že z toho pak chytí třeba tuberkulózu. Tito špatní sázkaři se ještě dělí na chytré, kteří na takové hovadiny přistupují pouze z čistého pudu pobavit ostatní a konečně na hloupé sázkaře, kteří takové věci dělají, protože jejich mentální vyspělost jim pravděpodobně říká, že olíznout chodník je moc moc chytrá věc. Já patřím mezi sázkaře špatné, ale chytré. (ehm, přirozeně) Sázky zpravidla nevyhrávám, ale aspoň si je pořádně užiju. Ovšem čeho je moc, toho je příliš.

Začalo to čtyřnásobnou oslavou narozenin, kde se slezla celá legie lidí. A na každé oslavě je samozřejmě povětšinou dostatek tekutin. Teď už si říkáte, že je vám to jasné. Opila jsem se s někým a pak jsme se společně vsadili o nějakou nezajímavou a prachbídnou věc. Ale to se mýlíte. Jednak nepiju a jednak při uzavření sázky jsme já i Adam byli kompletně při smyslech.

Mám takový zvyk, že na internátě ve společné jídelně sem tam někomu vypiju jeho čaj přímo před nosem. Tyto oběti pak nasadí dokonale zmatený pohled, což vede samozřejmě k mému, ač zlomyslnému, tak královskému pobavení. No a to ráno po oslavě jsme si tak seděli s již výše zmíněným Adamem u stolu a dojídali a dopíjeli zbytky z noční slávy, když jsem chňapla prackou po jeho kofole, a než stihl doříct čtvrtou nadávku, měla jsem celý obsah v sobě. No a poněvadž je Adam správně bláznivý hoch, přistoupil na můj návrh vsadit se, že kdo za týden vypije více lidem na intru jejich pití. Slovo dalo slovo a rozešli jsme se z místa oslavy nadšení z našeho nového vynálezu. Já si doma pěkně pilovala techniku, neboť u tohoto sportu je důležitá nejen výdrž a chuť k pití, ale také umění zasmát se postiženému člověku až POTOM, co mu jeho nápoj zabavíte navždy.

Adam chodí na stejnou školu jako já a taky bydlí na stejném intru. Na internátě zná každý každého, a tak jsme už v pondělí ráno po celou hodinu, kdy se chodí na snídani číhali u stolů, a kdykoliv se oběvil někdo, koho jsme znali, přiklusali jsme k němu, vypili mu čaj a požádali jej o podpis (aby se nepodvádělo) Adam byl v této věci nutně podotknout zdatnější, protože když jsme oba přiběhli k jednomu člověku zároveň, většinou mu díky fyzické převaze pití vypil on a ne já. Tudíž dostal bod on. Dokonce se mu podařilo vypít mně MŮJ čaj, což platilo za tři body.

Jídelnu po ránu jsem tedy opouštěla se žbluňkajícím pocitem v břiše, značně nasupená. Moje skóre činilo 14 a Adamovo 20 vypitých čajů.

Škola byla utrpením, neboť jsem každou chvíli odskakovala na záchod, a to dokonce i ve fyzice, kde se v hodině nikdo neodváží WC ani okrajově zmínit. K obědu jsem vypila pití několika spolužákům, ale bylo to žalostně málo, páč nikdo neměl žízeň. Dorovnala jsem na ale 20, mezitím co... Adamovo skóre už dosahovalo astronomických rozměrů.

Oběd jsem ani nesnědla, protože jsem měla břicho plné vody. Vylíhly se mi v něm rybičky a celé odpoledne jsem poslouchala, jak si z mého žaludku vytvořily aquapark. Naštvaně sem seděla na pokoji, teď už rudá vzteky, jednak proto, že Adam stále trůnil na prvním místě a taky proto, že mu z tolika tekutin nebylo blivno ani trošku.

Na večeři vše vrcholilo. Běhali jsme od člověka k člověku, a kdosi mi dokonce vražedným čajem polil můj papír s podpisama. Postupně jsem cítila, že mám dost, ale to bych to nebyla já, abych se vzdala, zatímco Adam si tam bumbá čajíček jedna radost. Mlela jsem doopravdicky z posledního, a když jsem vyprázdnila hrnek Vaška z céčka, nastavila jsem kurz nejbližší záchod.

Tam jsem vyzvracela vodu a najednou mi bylo ukrutně špatně. Vrátila jsem se do jídelny s tím, že to vzdávám. Adam se mi děsně smál, a kdyby mi bylo trochu líp, tak ho strčim do toho rybníka, co sem měla místo žaludku. Na pokoji jsem poklelka před kýblem a každou chvíli ze mě teklo jako z kohoutku. Cítila jsem, jak se blíží konec mého života, a pomalu jsem si připravovala závěť. Pořád jsem opakovala spolubydlícím, že je mám moc ráda, a ať si to Adam neviní až umřu, a že chci modrobíle pruhovanou rakev a na náhrobek ,,Já vám to říkala!" a tak všelijak podobně.

Minuty míjely a nic se nedělo, žádnej tunel ani světlo na jeho konci. Přišla paní vychovatelka a po podrobné analýze mě ujistila, že to přežiju. Lidi, jak já skákala radostí! Moc dobrý nápad to nebyl, protože skákání vedlo k evoluci ryb v mém břiše v zelené žabičky. Tak mi tedy bylo zase zle, ale já byla moc šťastná, že to přežiju. Slíbila jsem, že udělám cokoliv, jen když se dožiju zítřka. A tak mi spolubydlící navrhly, jestli si nechci vzít na starost celý čtvrteční úklid. A já husa to přirozeně přijmula.

Se sázkou jsme tedy skončili už v pondělí. Adam vyhrál. Tomu mizerovi ale nebylo ani malinko špatně, a to vypil celkem kolem 15 litrů vody za celý den. Já vypila 6 litrů a málem jsem z toho umřela. A vodou se dá fakticky otrávit.

Tahle naše sázka se stala hitem týdne, a na intru o tom věděl úplně každý. Cítila jsem se skoro jako celebrita.

Jaké z toho plyne ponaučení? Sázky jsou zábavné, ale dá se na ně umřít. To se nevyplatí. Díky sázkám taky ale můžete získat podobně šílené kamarády, jako jste vy sami - a to se vyplatí! Adamovi patří moje uznání a slib, že si dáme někdy odvetu (ovšem s jinou výzvou).

A o co jsme se vůbec vsadili? O nic...
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa


Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 11. března 2016 v 19:16 | Reagovat

Tak to já bych zřejmě dopadla stejně jako ty :D Můj močový měchýř má velmi malý objem a hlavně po čajích bych chodila do půlhodiny... Z čehož plyne ponaučení, že se raději nesázím :D
I když naposledy mi to taky nevyšlo... vsadila jsem se, že zvednu desetikilovou činku jednou rukou desetkrát a když jsem ji zvedla poprvé, tak mi v ní luplo, takže raději dotyčný, co se se mnou vsadil ustoupil, že si ještě zlomím ruku :D

2 slunecnyden slunecnyden | 11. března 2016 v 20:01 | Reagovat

To jsem se teda nasmála - zkrátka cizí neštěstí - pobavilo :-)

3 Verča.. Verča.. | Web | 11. března 2016 v 20:09 | Reagovat

Tak to je paráda. obdivuju lidi, co dokážou vypít dva litry za den, natožtak šest. Já se většinou vypořádám jen s jedním a někdy ani to ne. Každopádně to musela být celkem zábava. Pro tebe asi jen ze začátku. Jinak parádní článek! ;)

4 Renyu Renyu | E-mail | Web | 11. března 2016 v 21:21 | Reagovat

Sázky jsou super :D ať už jde o jakoukoliv hovadinu, proč o toho nejít že ano. Zrovna pár dní zpátky jsem se procházela po obchodě se šátkem přes hlavu a mávala na lidi (je to zvláštní pocit, když vám někdo vůbec nevidí do obličeje a vy jemu ano .-.) a v pondělí ponese kamarádka důsledek jedné jiné prohrané sázky se mnou xD každopádně o tohle mě ještě nenapadlo se vsadit...já nevypiju pomalu ani ty dva litry denně, takže by to asi bylo zajímavé :DD
a máš úplně super styl psaní, hrozně dobře se to čte :33

5 Adam Adam | E-mail | 12. března 2016 v 0:14 | Reagovat

byla to luxusní sázka :-D  :-D  :-D

6 Just Blaze Just Blaze | 12. března 2016 v 8:51 | Reagovat

Super, máš tam dost skvělých nápadů, který jsem musel ocenit a zasmát se jim, například druhej odstavec je skvělej, ale je tam toho víc ;-)

7 Aredhel Aredhel | Web | 12. března 2016 v 16:12 | Reagovat

Rylandio, zase jsem úplně mrtvá smíchy a můžeš za to ty! Samozřejmě se nesměju tvému neštěstí (chichi), ale to pomyšlení na celý internát plný lidí, kteří si ani nemůžou dát čaj, aniž by jim ho někdo nevypil mě prostě dostalo! Dokonalé. A jsi blázen, doufám, že to víš. Každopádně se těším na odvetu...:-D

8 Wendy Wendy | Web | 14. března 2016 v 9:59 | Reagovat

Velice zajímavé zážitky z intru. Taky jsem chtěla na intr páč je tam určitě pořát sranda. To já se vsadila jednou se sextrou jestli (ne)vypiju dva litry vody do půl hodiny. Taky mi bylo zle a dostávala jsem hrozný křeče do břicha 😬😬.. takže ano věřím,że voda může zabíjet xD
Wendy💋

9 Frána Frána | Web | 11. dubna 2016 v 20:17 | Reagovat

Poslední dobou piju jak velbloud, takže by v mém případě ta sázka asi dopadla všelijak. Ale je to veselá historka, moc dobře napsaná, opravdu jsem se pobavila :-)

10 Veronika Veronika | Web | 11. dubna 2016 v 23:44 | Reagovat

Supr článek, pěkně se to čte :) Adam je asi vodník, jaktože se neutopil?! Já umírám po vylohněném půl litru a zvedá se mi kufr a on si vypije tolik čaje a pohodička. To není normální. Fakt je to člověk? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama